Restaurace a hospody v Podkrkonoší a Krkonoších

Přes evangelizační činnost Zdeňka Pohlreicha je jídlo v restauracích stále definováno ekonomickou silou strávníků a zakořeněnou snahou platit za "amarouny" co nejméně. Pár tipů, zkušeností, zklamání, ale i nadějí z jednoho prázdninového týdne tentokrát hlavně v mém rodném kraji.

Hotel Filip  - bacha na sůl

Po příjezdu do Jičína jsme bohužel byli negativně zaskočeni uzavřenou restaurací U dávných lásek a začalo horečnaté hledání dobré restaurace. Nakonec vyrážíme (s dcerou i maminkou) kousek za Jičín do tříhvězdičkového venkovského hotelu Filip, který nám není neznámý. To, že se vracíme je způsobeno velmi milým a uklidňujícím prostředím s hezkým výhledem a tím, že si nepamatují žádné hrůzné gastronomické zážitky. Naopak. Protože tohle není recenze s detailní recenzí (dočkáte se), tak jen telegraficky. Lambrusco měli (tedy maminka a žena spokojeny). Interiér moderní a podle mě příjemný. Ocenění si rozhodně zaslouží dětský koutek, který zabaví potomky, než dorazí jídlo. Jídelní lístek přečtitelný, ale kuchyně od Aše až k Tatrám. Obsluha, poté, co jsem ji donutil, radí panenku a přiznává, že losos je mražený. Polévka - rajčatová je báječná a její příprava skoro dává člověku pocit, že ji kuchař skutečně připravoval po objednávce. Další jídlo už tak slavné není. Panenka je beznadějně přesolená, brokolice se sýrem taktéž, lososa není třeba komentovat, byť na mražený základ dopadl relativně dobře.
Tedy budeme hledat dál, ale dojet do hotelu Filip a spojit svůj pobyt s wellness aktivitami není žádný průšvih. Zvláště, když si uvědomíme, že Český ráj je kraj, který mnohým podnikatelům evokuje možnost rychlého a snadného oškubání vše akceptujících turistů.

Březka - venkovská žeberní klasika

Miluji venkovské hospody. K našim nejmilejším zážitkům patří hospoda na Vysočině, kde paní hostinská vynesla mísu úžasné domácí nudlové polévky na zahrádku a stačilo to k zážitku na celý život...
Druhý den po celodenním programu ve Šťastné zemi (langoše a párky) jsme zajeli na večeři do Březky (u Libuně), protože nás místní podnik atakoval na serveru restaurace.cz. A vyplatilo se. Klasická kempová hospoda s velkou zastřešenou verandou a bazeném se vstupem z této zahrádky. Příslibem byly čerstvé ryby i grilované dobroty, které sem tak nějak patřily a nakonec dostaly přednost. Jako předkrm jsme si objednali utopence, ke kterému nelze říci nic než slova obdivu, hlavní chod pro dva zastala žebra. Obě jídla najdete na fotografiích.

Utopenec, akorát...

A žebra pro dva.

Bohužel nejmenší riziko byl největší problém. Co se dá v létě zkazit na knedlíkách s jahodami? Navíc v sezóně? Všechno. Knedlíky (v sezóně) vytáhnete z mrazáku, ozdobíte neroz-mraženými jahodami a šlehačka byla taková zvláštní. Nerozvádějme to, naše dcera to nejedla...
Pro komplexní pohled z čepu tekly Svijany. Obsluha byla trochu nesmělá, ale vlastně příjemná. Jen to jídlo se nemusí přivalit všechno najednou, předkrm pak bývá hltán a odvážnější hosté jídlo i vracejí. :-)

Knedlíčky - prů... tam, kde byste ho nečekali.

Hotel Omnia - konec jednoho snu

Hotel Omnia byl naším nejpříjemnějším zážitkem v roce 2008. Nejen, že se na zdejší terase poprvé poměrně suverénně proháněla naše dcera za vozíčkem, ale i zdejším kuchař kombinoval krkonošskou kuchyni s lehkostí moderní restaurace. Kdeže loňské sněhy jsou, chtělo by se říct.
Nejsem si jist, ale před lety žádné meníčko. Letos jsme ho na stole měli hned. A menu se změnilo. Sice žádné romány, ale je opravdu řízek krkonošskou specialitou? Káva měla nepříjemný ocásek. Takže, Eva menu, moje maličkost paštiku, houbovou polévku a kuřecí. Paštika trochu mdlá, ale vlastně kombinace se sladkým výborná, bylinky samozřejmě v kuse. Prý jen na ozdobu. "Nejedí se," říkal číšník. Škoda, protože vevnitř by udělaly více parády. Polévka (opět ozdobena listem libečku či podobné laskominy) divná, moje podezření směřovala k práškům, což obsluha radikálně odmítla. Spokojím se tedy s konstatováním, že hub jsem si užil méně něž na boudě o pár set metrů dál. Kuřecí dobře nakořeněné, ale bohužel asi milimetr před označením "vysušené". Kaše dobrá, zeleninka na kaši dobrý nápad a dobře připravená a pak nezbytná "ozdoba".

Ryby jsme nezkoušely, servis na rovinu přiznal, že označení "čerstvé ryby" je lež. Ryby byly mražené. Proboha proč? Proč? Máme málo pstruhů? Eva byla s rostbeafem spokojená.

Svíčkové pro malou velmi dobrá. Mimochodem, děti mají svůj jídelní lístek, který si mohou vybarvit. Skvělý nápad! A herna je jen kousek od terasy, což je další výhoda.
Tragikomická tečka se jmenovala: "zákusek". Sladké překvapení v podobě zmrzliny symbolizující naši chemickou vyspělost a šlehačky, která se propadala již minutu poté, co se hřála na stole. Vrchní si však stál za svým. Jde o domácí šlehačku a zmrzlinka je báječná. To jsme netušili jakou dohru bude mít tato scéna v baru, kde jsme platili. Vrchní vítězoslavně vzal do ruky sifonovou lahev a ukazoval nám, odkud se ta šlehačka bere. Naši reakci plnou pochopení pro stav šlehačky sycené kysličníkem uhličitým moc nechápal, protože se nás vážně zeptal, zda víme o jiném způsobu, jak udělat šlehačku jinak než s bombičkou. Je určitě fajn vědět, co to je etymologie...
Závěr - z nadšení se stal lepší průměr. Obávám se, že Omnia však na průměr nehraje a spirála se roztáčí. A bohužel ne moc dobrým směrem, přesto bych se tam rád zase někdy zastavil. Bez velkých očekávání, ale zkusil bych to.

Hotel Gendorf - Vrchlabí

Hotel Gendorf mi byl doporučen mým kuličkovým bratrem a musím zpětně uznat, že to sice nebylo posezení plných humorných zážitků, ale zato s dobrou kuchyní.
Abych byl přesný, seděli jsme na zahrádce restaurace Mincovna, ale ta tak nějak k hotelu patří. Káva Lavazza mě neuráží a posezení na náměstíčku ve Vrchlabí bylo příjemným zážitkem. Protože byl všední den, nebylo překvapením meníčko, ze kterého si vybrala moje drahá polovička i Kuba. Obě jídla (filé s kaší a těstoviny tarhona se zeleninou) byly prostě fajn, chutná, dobrá. Moje maličkost experimentovala v jídelním lístku a kápla na bruschettu, což je spíš předkrm, ale v tom horku... Bruschetta byla s parmskou šunkou a byla moc dobrá. Dorazili jsme se zeleninovým salátem, který dorazil ochucený! Polévka také neměla chybu. Tedy závěr? Sem jdu příště znovu a moc rád. Konečně i to plechové hasičské autíčko bylo pěkné.

Hoffmanova bouda: Pražák si nestěžuje...

Přiznám se, že jsme trpěli nedostatkem lokálních pobídek. Před třemi lety jsem měl pocit, že kyselo a borůvkový koláč na jídelním lísku prostě být musí. Letos kyselo a koláče trochu ustoupily a možná to je tím, že sezóna borůvek teprve začínala. Museli jsme tedy někam, kde obě lokální speciality mít musí (byť jsem se obával drobné pastičky).
Hoffmanova bouda leží pár metrů nad Jánskými Lázněmi. Místo je to krásné, interiér nádherný a zahrádka prostorná. V nabídce jsme našli kyselo i zmíněný borůvkový koláč. Tak nejdřív kyselo. Kyselo je především levná hustá polívka. Takže něco, co vypadá jako zelňačka, jsou na tom masná oka a nestojí v tom lžíce není kyselo. Docela slušný popis je třeba na této adrese. Jo, a chutná to divně. Jako rozvařený kvásek. Ale s kmínem to začíná dostávat podobu velmi zajímavé speciality, kterou si zcela určitě v Hoffmanově boudě nedáte. Mohla by urazit, zatímco nakyslá polévka s houbami neurazí, jen to není kyselo. Mimochodem odvahu uvařit skutečné kyselo má málokdo. Oceňuji v "kyselu" houby...
Po kyselé polévce Eva změnila názor a objednala si jogurtové knedlíky s čerstvými jahodami a kysanou smetanou (bez výhrad).

Já riskoval ten koláč. A on přišel!

Suchý, ohřátý s nízkou vrstvou borůvek a přelitý čokoškou a s kapkou šlehačky ze spreje. Šok v očích obsluhy, když jsem jídlo vrátil, byl nefalšovaný (na účtu však ta hrůza za pade zůstala). Pozitivní dopad se dostavil, když jsem objednal (po dotazu na značku) preso, vrchní se vrátil a hlásil, že to tak úplně expresso není, že to je taková ta "směs"... Takže jsme místo umělohmotného nápoje skončili u turka. Závěrem musím podotknout, že na děti se pamatuje i tady a že interiéry fakt stojí za návštěvu. A turek taky nebyl špatnej... Mimochodem, víte, kde dělali skvostný borůvkový koláč? Nejlepší byl v chalupě Na rozcestí, ale to si musíte odšlapat. :-)

Závěrečné hodnocení

Hotel Gendorf 2+
Březka 2- 
Hotel Omnia 2-

Hotel Filip 4
Hoffmanova bouda 4-