Kleftiko a Velikonoce 2011

Už ani nevím, jakým způsobem jsem recept na jehněčí kleftiko našel (zřejmě to bylo dáno tím, že se v naší ledničce objevilo jehněčí), ale nadchnul mě. Proč? Protože jde o hrozně jednoduchou přípravu jídla, které je neuvěřitelně dobré. Posuďte sami -  základem je jehněčí a dnes už se nebojím říci, že téměř jakékoliv. Na letošní kleftiko moje drahá polovička koupila jehněčí plec a přesto, že se nejednalo o kdovíjak kvalitní kus masa, bylo nakonec úžasné. Maso je třeba zbavit všeho nejedlého, nakrájet na kostky a marinovat v olivovém oleji (2 dl), citronové šťávě (2 polévkové lžíce), sůl, pepř, česnek (asi 5 stroužků) a oregáno. Nic víc. Přes noc v chladu.

Druhý den jsme si připravili zeleninu (cibule, mrkev, hrášek, brambory, česnek) a podle zásady Ozzáka, žádné zdrobněliny, žádné kostičky. Hezky pěkně kostky, rurálně, chlapsky. :-)  

Cibule! Kostky! Ne kostičky!

Zeleninu jsem promíchal s masem a marinádou, aby se mi lépe nandávala do pečícího papíru, který se dává rovnou na rošt (ano, úklid trouby mě ještě teď čeká).

Protože jsme kleftiko již doma připravovali a protože řada receptů jiných než od Cuketky, popisuje trochu jiný postup, trochu jsme s polovinou surovin experimentovali. Některé recepty totiž doporučují maso zatáhnout na pánvi a nechat trochu změknout cibuli. Takže část šla postupně na rendlík. Pěkně prosím, jediný efekt, který konstatuji, je jen další ušpiněný kousek nádobí.  

Směs masa a zeleniny se vloží do pečícího papíru, nejlépe čtvercového půdorysu. Celé se to pak ještě obalí alobalem a dá do vyhřáté trouby - začínal jsem na 150° C, ale je to skoro zbytečně málo, klidně troubu vyhřejte na 180° a nebojte se nechat to tam pořádně dlouho. 

První "dávka" šla ven po dvou hodinách (a něco) a myslím, že byla hodně povedená. Maso pustí šťávu, ta se promíchá se zbytkem marinády, do tohoto zelenina, koření a všechno to tak úžasně voní. 

Balíčky čekají na rozbalení a vypouští do vzduchu omamné vůně. 

To uvnitř je prudce jedlé kleftiko - doporučujeme jíst rovnou z papíru. Jako z papíru na talíři....

Kleftiko připravené z nandání do sáčků z pečícího papíru - druhé kolo.

Druhá porce té dobroty se pekla už bez testování měkkosti, takže za necelé tři hodiny šlo kleftiko ven. S chlebem na tu úžasnou šťávu a velikonoční náladou. Neváhejte! :-)