Zobrazují se příspěvky se štítkemhalászlé. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemhalászlé. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 4. března 2012

Halászlé. Polévka, která se nemíchá.

Je to vlastně hrozně jednoduché. Máme rádi ryby. A já měl halászlé naposledy před mnoha lety na Vysočině. A bylo skvostné. A přitom to je vlastně jednoduchá dobrota, jak to už u národních jídel bývá. Halázslé je tradiční maďarské jídlo, rybí šťáva, tedy vývar, který však nemá mnoho společného s naší (jihočeskou) rybí polévkou.
Recept, podle kterého jsme vařili, je na stránkách rybářského serveru mrk.cz. A sice neuvádí přesná množství, ale jinak je velmi použitelný.
Takže k získání úžasné polévky, která se jí s vařeným rybím masem, jsem použil dvě červené papriky, jednu velkou bílou cibuli, dvě menší rajčata. Zaléval jsem to celé kuřecím vývarem (asi půl litru), experiment s hovězím by byl taky určitě zajímavý. No a nemaje oheň ve druhém patře, vařilo se halászlé v troubě a ve vysokém hrnci, protože by se nemělo míchat. Proč? Protože mícháním by se z ryb do polévky vložených stala kaše. Šetřit by se nemělo paprikou, ta pálivá se "musí", protože halászlé má být trochu pikantní. No a ryby. Recepty na internetu vycházejí z tříkilových kaprů, my jsme koupili asi půl kila kapra a něco málo tolstolobika.
Takže porce pro dva a kousek. Pozor také na servírování, z vývaru se odebere maso, dá se stranou. Zbytek jsem prohnal přes cedník, propasíroval, co šlo. K halászlé se podává pečivo a je to fakt dobrota.

Halászlé