Zobrazují se příspěvky se štítkemŠtrasburk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemŠtrasburk. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. prosince 2016

Drobty a dobroty


Tohle bude zvláštní článek. Bude se postupně rozšiřovat o drobné poznámky, radosti a většinou i fotky.

Zimní hit ze Saska, tedy konkrétně z Drážďan se jmenuje heurekaner. O co jde? Nic složitého, čerstvý chléb plněný sýrem a slaninou. Přelitý zakysanou smetanou a ozdobený něčím zeleným. No z této speciality se najíte. Dosyta.




A máme nové hity z Itálie.
Nemůže chybět pizza. Nebyla drahá, něco jako dvě eura. Normální bistro mimo turistické dálnice. Přesto si všimněte rajčat, hrudek sýra a bazalky. A není tam takovej ten červeno divnej základ.

Co potřebujete na tuhle dobrotu? Plátek mortadely a chleba. Ale křupavý, teplý. Finální produkt je hrozitanánsky jednoduchý. Ale taky hrozně dobrý.



Tak jsme na advent 2014 ukořistili pár dobrot ze Saska. Žampiony, bismark. Klobásu nafotím, až bude hezčí počasí. Maj tu ty půlmetrové.




Dlouho jsme neaktualizovali, ale dnes to přijít muselo. Norimberské klobásky. Chráněná specialita, takže si ji jinde nedáte. Ta naše asi nebyla chráněná. Navíc v housce mají být tři kousky a ne dva. Ale ty naše byly přímo ze stánku od řezníka v hradním příkopě. A krásně v klobáskách voněla marjánka. Takže za nás pět hvězdiček.


A máme tu jednu německou tradiční mňamku. Prostý a v Evropě známý curry wurst. Tenhle není berlínské, ani drážďanské provenience, ale z oblasti rostocké (a je to úplně šumák). Takže s houskou a nezapomenout na koření.


Dnes to bude velikonočně neradostné. Eva donesla maso. Můžete si tipnout, které hovězí je od řezníka a které je z Penny. A přitom to barvivo stojí tak málo, že? :-)

V Německu najdete celou řadu dobrot. Před pár dny jsem si dali bramborák na sladko (s jablečným pyré) a pak také tyhle báječné cosi s cukrem. Tyhle báječné cosi se jmenují Schmalzkuchen.

Hannover - vánoční trhy


Červenobílá utěrka - národní barvy a symbol domácího prostředí 
Takový malý sobotní trh ve Štraburku. Za tip musím poděkovat serveru www.scuk.cz, kde jsem tenhle sobotní mikro trh našel. Nicméně nás všechny nadchnul, protože byl zimní, autentický a kupodivu to jde i bez banánů a mandarinek. Užijte si tu atmosféru.
 

 

 

 




Koláč (hlavně tomu, proboha, neříkejte pizza), který je servírován v základu se slaninou, smetanou a sýrem a tenoučké vrstvě těsta. Jednoduché funkční a fárat by se po tom dalo. Pro Štrasburk typické původní jídlo, které najdete v zimě spíš v restauracích než na ulici v cenové hladině od 6 do 9 euro. Na obrázku je tortila poněkud bohatší - se sýrem Munster.

Strasbourg - Tarte flambee
Detail na Tarte Flambee
Následující fotografie je jídelní lístek - jeho specifická podoba z Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Nabídka jídel v EP

Začínáme v exotické cizině: německé Pirně. Na sever od našich hranic mají roztomilý zvyk - ve stáncích prodávají namazaný chleba a také pečené žampiony. Tahle fastfoodová laskomina je sice typičtější pro Berlín než pro Sasko, ale i v Pirně nechybělo. S česnekovou majdou, v čerstvém chlebu a s trochou slaniny. Na zimu doporučuje 7 z 6 expertů na oteplování.

Smažené žampiony, Pirna



neděle 29. ledna 2012

Tarte flambée aneb alsaský koláč

Tarte flambée je štrasburskou specialitou.

Dovolím si nepouštět se do polemik, zda jde o specialitu francouzskou či německou a raději bych zůstal u krajového, tedy alsaského označení. Víc se o francouzském městě, které nabízí jako další tradiční jídlo zelí a hromadu masa asi nedá napsat. J

Recept na tarte flembee jsem našel a wikipedii, abych neexperimentoval s nějakými vylepšeními. Nicméně v receptu jsem narazil na drobný problém, který se jmenuje crème fraîche a tady pomohl experimentátor Cuketka a jeho článek jak tento smetanový základ připravit. Stručně to je 31% smetana, dvě lžíce podmáslí a pak asi den času, ve kterém probíhají potřebné chemické procesy. A za včasnou přípravu vděčím Evě.

Crème fraîche
Smetana je okořeněna muškátovým oříškem, solí a pepřem. A přidává se do ní jedna (větší) cibule na drobno nakrájená a do zlatova osmažená (do smetany ji dáváme, až vychladne). Když je tento základ na těstě, posypeme ho slaninkou opraženou do křupava, kterou zbavíme tuku (necháme po osmažení okapat).

Celý ten zázrak jsem vrznul do trouby vyhřáté na 220 a čekal (podle receptu) 4-20 minut. Indikace je, že koláč na kraji prostě lehounce zezlátne a těsto je pak křupavé. 

Podává se horké. No a ideální na to je pec na pizzu, byť vůbec nikdy a ani náhodou nesmíte říct slovo pizza a tarte flambée ve stejné hodině.
A co je asi to úplně nejpodstatnější. Myslím, že to bylo těsto. Pozor na recept na wikipedii, protože mně zbylo ještě na dvě pizzy, takže odhadněte množství na začátku. Zadělat stačí z necelého půlkila mouky. Postup – do kvásku (voda, mouka, cukr, droždí) přidat asi po půlhodině kvašení půl deci piva a půl deci a něco mléka a to celé zadělat s moukou a solí. Pivo by mělo být nejlepší domácí, ale to z čtenářů tohoto blogu umí asi tak dva lidé. J Vypracované těsto dát vykynout a po zdvojnásobení obsahu ho zadělejte znovu, pak už jen počkejte, až vykyne podruhé. Vysvětlivky, které mi dala Eva – zadělat znamená buď hodit do robota, nebo vařečkou nabírat po obvodu mísy mouku a dávat ji dohromady s tím tekutým, co máte uprostřed. A existují taková zaklínadla jako, že to těsto musí šeptat, ale přes drogy to prý neplatí… Je to komplikované. No a přiznání, že nejhorší je dát těsto ze stolu na plech, to už taky vím…

A jeden tip – těsto pořád pracuje, když ho necháte odstát na plechu třeba 15 minut a pak na něj položíte to dobré a vytáhnete včas z trouby, bude to méně křupavé a více buchtovité a to taky není špatné, nicméně já toto aplikoval jen pro druhou pizza polovinu, protože alsaský koláč má být křupavý.

Au Pont Saint Martin

P. S. Pokud byste cestovali do Štrasburku a měli hlad, rozhodně dojděte do Au Pont Saint Martin. Báječné jídlo jsem tu měl před devíti lety, a i letos to stálo za to. Milá obsluha, která doporučila i skvělé víno. Plný počet hvězdiček.


Kachnička

Karamelový krém netradičně balený



Skvěle se najíte i na protějším břehu Malé Francie. Restaurace asi s nejpříjemnějším servisem byla na protějším břehu – doporučuji kachničku a rozhodně karamelový krém v netradičním balení.





















No a na koleno jděte k Pštrosům. Červené ubrusy jsou v ceně všude. Zimní návštěvníky varuji – mezi třetí a šestou odpoledne bývá zavřeno.

P.P.S. Fotografie jídel ze Štrasburku jsou Lenky Koudelkové.